Zrovna včera jsem takhle seděla v práci, čas ubíhal
zatraceně pomalu, byla zima a nikdo ke mně nechodil nakupovat. Celou dobu jsem
vymýšlela scénáře, ve kterých se ve dveřích objeví Kristýna, moje bývalá
kolegyně z kavárny hned za rohem, a velkoryse se mě zeptá, jestli bych si
náhodou nedala něco k jídlu a že by mi jako pro to došla. Jenže nejsem v žádným
sci-fi, říkám si dál, takže si hezky můžu doleštit křížovku a slupnout svých
pět oříšků, které jsem si s sebou přinesla.
A kdo se v tom okamžiku neobjeví na prahu! Můžete hádat
třikrát, ale já bych řekla, že jeden pokus bude stačit. Ten nejlepší člověk,
kterého jsem mohla očekávat mi právě odchází pro výživnou tomatovou polívku s bazalkou
a pro coco pudink. Nevím, co víc bych si tenhle večer ještě mohla přát, snad
jenom jít s Týnou nakoupit několik kusů vysoce estetického spodního prádla
a taky pár dárků pro moje budoucí kuřata do Rakouska. Pro tyhle maličkosti
prostě stojí za to žít! <3
darky pro me rakouske deti (jedu delat na mesic au-pair) |
Žádné komentáře:
Okomentovat