Fresh Time

Jaro je čas lásky - lásky ke zvířátkům, lidem i květinám.  Kdo nemá rád lidi, může se zamilovat do dobrého a čerstvého jídla, taky to není špatné (zkuste čočkový salát s karamelizovanou hruškou, překvapivě přitažlivá kombinace!) Jaro je prostě fajn. Já bych ho pojala ve znamení dlouhých večerů, krátkých kalhot a kytičkovaných ponožek, což mimochodem některým mým spolužákům přijde extrémně k smíchu :))

kabát - camaieu, svetr - sestry/topshop, boty - vans, ponožky - calzedonia :)

Pink Floyd: Wish you were here

Spring is a time of love - love to animals, flowers and to other people. For those who don't like human beings: You can fall in love with fresh food! Try my pear + lentils tasty salad here.
Spring is simply fine. Long evenings, short trousers and a new pair of blooming socks, which some of my classmates consider highly amusing :))

Sexy salát (hruška+ricotta)

Původní recept na čočkový salát s karamelizovanou hruškou jsem našla na blogu Výpečky tady a i když jsem kombinaci sladkého a slaného nejdřív nevěřila, musím přiznat, že tvoří souznění nečekaně vynikající. Zvlášť když k výrazné chuti hrušky přidáte jemnou chuť ricotty nebo jiného krémového sýra, tak jak jsem to z nedostatku originálních surovin udělala já. Jen co jsem si tento salát naservírovala (přesně tak, sama pro sebe!) nemohla jsem si stěžovat na fůru času strávenou v kuchyni, protože jsem se jednoduše topila v oceánu požitků!

A vy si ho dopřejte taky:

(Pro 2 osoby)

• 4 lžíce olivového oleje
• 2 lžíce agávového sirupu nebo medu
• 1 lžíce octa aceto balsamico (příp. vinný ocet)
• 1 zralá hruška nakrájená na čtvrtiny bez jadřince
• 30g čočky puy (v DM drogerii - Beluga od Alnatury)
• 1 větvička třešňových rajčat
• šťáva z 1/2 citronu
• 60g rukoly
• 100g ricotty nebo jiného krémového sýra

1. Čočku nasypte do rendlíku, zalijte trojnásobným množstvím studené vody, přiveďte k varu a zvolna vařite 20 minut. Lepší je na tento salát vařit čočku al dente čili pevnou na rozkousnutí.
2. Do mělkého rendlíku nalijte 2 lžíce olivového oleje, agávový sirup nebo med a ocet. Vložte hrušku a pomalu ve směsi duste. Podle potřeby přidávejte po lžících vodu.
3. Rajčata i s větvičkou péčte v troubě asi 15 minut na 160°C.
4. Vychladlou čočku nasypte do misky, přilijte zbývající olivový olej a citronovou šťávu, lehce osolte. Vše zlehka promíchejte. Každý talíř posypte rukolou (tu jsem bohužel neměla), na ni poklaďte čočkový salát, kousky hrušky a rajčata. Ozdobte ricottou a pokapejte zbylou hruškovou šťávou.

In Real Life

 Můj blog má první narozeniny (jaj!). Na sledovanosti to sice není vidět, ale můžu vám slíbit, že nebudu brečet a vytrvám! S Jarmilou jsme si vyrazily užít krásné jarní počasí na letiště a shodly jsme se na tom, že nejvíc fanoušků stejně patří blogům, který každodenně nabízí kompletní seznam vykonaných aktivit doplněný o správný hipsta iphonový snímky. Jednak si nemyslím, že by někoho zajímaly detaily mýho života a jednak jsem nedávno viděla film o nebezpečí internetu In Real Life a to si teda pište, že Google sleduje úplně všechno, co o sobě virtuálnímu světu sdělíte. Takže bacha na to a dneska večer se odpojte z facebooku!

košile: Levi's, jeans: Topshop, bunda: Nymph

Music for today: Airfare - School (Protože zítra nám odpadne přednáška)

Klauni zabijáci z vnějšího vesmíru

Rozhodnete se strávit příjemný večer v teple vašeho oblíbeného biografu. Se skleničkou (kelímkem) něčeho osvěžujícího k pití zaujmete místa v prostřední řadě, pohodlně se usadíte a v sále se setmí. Na zem přilétá obrovská vesmírná loď s posádkou krvelačných nestvůr, které se těší, až vám prodají svou jedovatou zmrzlinu a pak vás promění v obrovský růžový kokon.

Jestli si myslíte, že vám se podobná neplecha přihodit nemůže, mýlíte se. Před "Killer Klowns from Outer Space" (klikněte pro trailer) není v bezpečí nikdo z nás, ani ten nejmírumilovnější televizní fanoušek. Už jenom název tohoto osmdesátkového bijáku věstí, že se v něm dostanete do pěkně nepříjemného konfliktu s obskurně vyhlížejícími napuchlými klauny, kteří střílí svoje oběti popcornovými pistolemi a věší je na háky v obrovských růžových zámocích z cukrové vaty.

Jít na Festival otrlého diváka je tak trošku jako hrát ruskou ruletu. Dvakrát ze tří pokusů vybouchnete, protože budete donuceni sledovat něco, co bych nenazvala než zkouškou dobrýho vkusu. Například Nicole Kidman a Miu Wasikowkou ve Stokers, největší ptákovině ever, nebo jednu ze sto padesáti filmařských lahůdek jakéhosi španělského maniaka Jesuse Franca, s názvem Maso pro zámeckou paní, která by se dala zařadit pouze do kategorie laciné domácí porno feat. déčkový horor. Někdy si organizátoři s návštěvníky festivalu zahrávají opravdu nestydatě.

Naštěstí pro křehké duše milovníků dobrého filmu, na páteční promítačce v Aeru se jim nemuselo dělat zle. Co víc, každý hodný divák dostal pytlíček popcornu, co byl úplně bez chuti, někdo snědl i dva (M.) a k tomu lízatko ve tvaru srdíčka. Ze stropu padaly balónky a celý film do sluchátek simultánně tlumočila dosti vtipná paní, díky níž zněly všechny postavy maximálně komicky, protože měly úplně stejný hlas, ať jim bylo pět nebo padesát.

dream jukebox

Koukat na seriály, New York, uhlazený elegáni, vstupenky do kina zdarma, nemuset nic, vrátit se do 6. třídy a dělat si srandu z učitelů, 20 °C slunečno celý rok, mít humor jako na základní škole, vypadat jako holka z Uni Jazzu (ne doopravdy), žít ve svý oblíbený knížce nebo filmu.

Jediná šance, jak přežít v džungli velkoměsta je stát se automatem na sny. Hrozně jsem neměla ráda svoje několikaleté pesimistické dream-free období. Doufám, že můžu říct: "Je konečně pryč!" a vysypat z rukávu kopec nových a co nejvíc neuvěřitelných drýms. Roberto Benigni v Kafi a cigárech říká: "Piju kafe před spaním, to aby se mi sny zdaly rychleji."
Třeba by to bylo úplně o ničem, jenomže nesnít nemá cenu.

foto: Danielle
svetr: A cup of style výprodej, krajkový top: Terez/hm, taška: Danielle

Watching series, New York, classy men, movie tickets for free, not being obliged, back to 6th grade making fun out of teachers, 20 °C sunny weather whole year, same jokes I made during my grammar school attendance, looking like that girl I met in Uni Jazz (not really) and living in my favourite book or film.

The only way, how to survive in the big city jungle, is becoming a tiny dream jukebox. I thoroughly disliked my recent dream-free period. Now I can finally say: "It's gone!" presenting a handful of brand new and absolutely astounding dreams. As Roberto Benigni says in Coffee and Cigarettes: "I drink coffee before sleeping, so I can dream fast. Dream after dream after dream after dream..."
Perhaps, it would suck, but not dreming is like not living.