Čekání na Godota

Estragon: Rozkošné místečko. Roztomilá podívaná. Pojďme odtud.

Vladimír: Nemůžem.

Estragon: Proč?

Vladimír: Čekáme na Godota.

Estragon: Máš pravdu. A je určitě tady?

Vladimír: Co?

Estragon: Kde máme čekat.

Vladimír: Řekl před stromem. Vidíš tady jiné?

Estragon: Co je to?

Vladimír: Vrba, myslím.

Estragon: Kde má listy?

...

Vladimír: K... (Vzpamatuje se) Chceš mně namluvit, že jsme se mýlili v místě?

Estragon: Měl by tu být.

Vladimír: Neřekl určitě, že přijde.

Estragon: A když nepřijde?

Vladimír: Přijdeme zítra my.

Estragon: A potom pozítří.

Vladimír: Snad.

Tak trochu se cítím, jako bych čekala na Godota. Nebo jako by mě někdo nacpal do odšťavňovače. Teda - ve skutečnosti jen netrpělivě a v hrozných bolestech vyhlížím výsledky přijímaček, ale řekla bych, že v tom není příliš rozdíl. Zajímalo by mě, jestli celoroční četba časopisu Respekt pomohla k tomu, abych si mohla udělat odpovídající novinářské vzdělání. A taky čím se co nejlíp uklidnit, aby se mi permanentně nechtělo zvracet. Mohla bych zkusit vážnou hudbu. Nebo drogy.

Prázdniny (136 800 minut)

Prázdniny mi začínají  přesně za 13 dní a právě jsem spočítala, že budou trvat neuvěřitelných 136 800 minut! Nevím přesně, kolik je to času, ale jsem si stoprocentně jistá, že za tu dobu stihnu všechno, co jsem přes školní rok kvůli učení a práci odkládala. A hlavně už opravdu nechci slyšet o žádné brigádě, spíš jsem si představovala trávit celé dny ve stínu palem (dobře, i takový stín ostružinového keře může stát za uvážení), popíjet koktejly, rozvláčně konverzovat s ostatními ležícími a čas od času sepsat pár stránek o tom, co mě zrovna napadne. Plus budu muset pohlídat, aby se mi nespálila záda.

Kromě toho plánuju o prázdninach nějakou z následujících věcí :

• uvařit alespoň 5 receptů od Martina Škody (sotva plnoletý týpek, co sjezdil půl Evropy, vaří skvěle a úplně jakoby nic). Letos vydal dokonce vlastní kuchařku!- checkněte jeho website http://www.martinskoda.com/
• začít se učit francouzsky, abych jednou mohla jet do Francie a stravovat se od rána do večera výhradně půlkou avokáda naplňenou směsí krevet a rajčatové majonézy
• s Terkou a s Adamem poprvé v životě navštívit Karlovarský filmový festival
• přečíst dvacet tisíc knih, z toho ani jednu týkající se ekonomie, politologie nebo období staršího více jak sto let zpátky
• navštívit co nejvíc zajímavých míst (vila Tugendhat etc.), dobrých kaváren a pokleslých zábav
• zkusit nějakou random věc, kterou jsem nikdy nedělala - a že takových záležitostí není málo!

... a prostě si jenom užívat nicnedělání a civět na svoje skvělý kamarády, kteří mě maximálně inspirují k tomu co dělám!

Brand new clothing

Foto: Artykel

Aha, koukám, že už máme červen a od přidání mého posledního příspěvku uběhlo přesně 45 dní. Žádná pořádná bloggerka ze mě asi nebude, nadruhou stranu nechci propadat depresi. Einstein měl z matematiky taky za čtyři a kam to pozdějc dotáhl..
Dnes vám chci ukázat novou značku oblečení, kterou jsem před nedávnem objevila. Přesněji řečeno spíš ona objevila mě (přes mojí parťačku Jarmilu, která má kontakty snad všude) a vybrala nás s dalšíma přibližně deseti lidma na nafocení letní kolekce. Tohle kvalitní a originální oblečení  pod značkou Dear Friends navrhuje Mišo Cetera (mimochodem moc fajn týpek, jehož bratranec Lukáš to celé fotil a navíc je taky dost prima). Vůbec nejlepší bylo, že jsme si mohly nechat věci, který na nás kluci fotili, a k tomu jsme potkali spoustu parádních a milých lidí (nebudem zastírat, že Radim nám nedal spát!), což se v dnešním světě plném nenávisti a násilí dost hodí.
Mrkněte na fotky z jediné slunečné chvilky za poslední dobu a veselé novinky do vašeho šatníku objednávejte na stránkách Dear Friends Clothing. Budete mít jejich oblečení tak rádi, že si ho nebudete chtít sundat ani na vyprání. (Mohla bych dělat reklamní slogany!)

Jarmi, foto by Artykel

Foto: Artykel

Foto: Artykel

No more fun bez Radima!