Wie geht's im Österreich?

Jeje, ty čtyři dny tady v Rakousku uběhly tak zatraceně rychle, že jsem nestihla ani čtyřikrát mrknout! Kdo by řekl, že hraní s dvěma prckama ze školky, který navíc mluví úplně jiným jazykem než já, bude tak hodně v pohodě..? Naštěstí jsme si v momentě porozuměli. Mně stačí používat neustále fráze: „Wie sagt man DAS auf Deutsch?“ („Jak se to řekne německy?“) a „ Was heisst DAS?“  („Co to znamená?“) a zbytek už mi děti vysvětlí. Takhle jsem se naučila německý výrazy pro kakat, čurat, mlátit, komár, utřít zadek, houpačka nebo opravdu velký, velký hlad. A jak vypadá můj den? (fotky v pristim prispevku)

8:00 Budík. No neee, zrovna kdyz bych jeste spala. Deset minut si poležím, protože od příštího týdne budu už vstávat v 7. Rychle se osprchuju a běžím nahoru připravit na snídani. Magdalena mi pomáhá odnášet talíře na stůl, zatímco vyklízím myčku.

8:45 Snídáme tousty s máslem a s marmeládou a čaj. Nemam rada sladke snidane, krome vlastnorucne pripraveneho müsli, takze i kdyz jsem chtela byt bezproblemovy stravnik, asi to takhle nepujde. Zitra uvarim k snidani vajicka. Výhodou ale je, že děti jedí fakt hodně a pomalu, takže nejsem ten poslední, na koho se čeká. Navíc se nesmí vstávat od stolu, dokud všichni nedojí.

9:30-13:30 Ceka me uklid kuchyne.Wolfgang (otec) odchází do práce, je to ucitel na kytaru. Děti si hraji na domeček. Jdu hrát taky, protoze jsem zaslechla neco o tom, ze se blizi hrozny carodej nebo co...

13:30 Mahlzeit – dnesni menu: dýňová polívka (po třetí za čtyři dny J) a rizoto. Sice je všechno jídlo bio, ale i tak z něho mám zažívací potíže. Rakusani pouzivaji hrozne moc masla, z cehoz vubec radost nemam, ani kdyz je echt rakouske.

14:00 Uklidím a rychle pustim detem nejake detske pisnicky, abych mohla vyuzit cas na kontrolu mailu a facebooku. Treba se nekdo v CR beze me neobejde. Ale né, deti se perou – musime si radeji zahrat na schovavanou.

17:00 Jak může mít někdo pořád hlad? Jdeme si dat jogurt s domaci merunkovou marmeladou a k tomu ryzove chlebicky.

18:00 Judith přichází z práce, je unavená a jde si cist. Taky bych si neco cetla, ale ceka me dalsi kolo detskeho maratonu - prace s modelovaci homotou. Ja delam kulicky, Magdalena dort a Philip to vsechno dava do ledincky. Musim rict, ze me tyhle hry dost bavi!

19:00 Večeře. Philipovi lita jidlo vsude po stole. Do toho mu prekladam mu jak se cesky rekne rajce, okurka, svicka nebo mozzarela. Hrozne se tomu smeje, pry je to opravdu vtipne. Tomu nejak nerozumim.

20:00 Cisteni zubu a pohadka na dobrou noc. Auf Deutsch samozrejme. Moje ucitelka nemciny by ze me asi radost nemela.

20:30 Konecne mam volno! Nanestesti mi uz moc energie nezbylo, rozhodne ne na prochazku po okoli ani projizdku na kole. Snad to stihnu zitra...

Nejlepší pocit je když…

...na něco myslíte a třeba ani nevěříte, že by se to mohlo stát, prostě tím jenom zabíjíte čas a zpříjemňujete si ne až tak zábavnou činnost a úplně znenadání se vaše myšlenky promění ve skutečnost.

Zrovna včera jsem takhle seděla v práci, čas ubíhal zatraceně pomalu, byla zima a nikdo ke mně nechodil nakupovat. Celou dobu jsem vymýšlela scénáře, ve kterých se ve dveřích objeví Kristýna, moje bývalá kolegyně z kavárny hned za rohem, a velkoryse se mě zeptá, jestli bych si náhodou nedala něco k jídlu a že by mi jako pro to došla. Jenže nejsem v žádným sci-fi, říkám si dál, takže si hezky můžu doleštit křížovku a slupnout svých pět oříšků, které jsem si s sebou přinesla.

A kdo se v tom okamžiku neobjeví na prahu! Můžete hádat třikrát, ale já bych řekla, že jeden pokus bude stačit. Ten nejlepší člověk, kterého jsem mohla očekávat mi právě odchází pro výživnou tomatovou polívku s bazalkou a pro coco pudink. Nevím, co víc bych si tenhle večer ještě mohla přát, snad jenom jít s Týnou nakoupit několik kusů vysoce estetického spodního prádla a taky pár dárků pro moje budoucí kuřata do Rakouska. Pro tyhle maličkosti prostě stojí za to žít! <3

darky pro me rakouske deti (jedu delat na mesic au-pair)