Loňskej rok byl plnej deprese, nejistých očekáván a nedůvěry ve vlastní schopnosti. Studium mě upřímně ani trochu nenaplňovalo, spíš mě dokonce - že to tak musím říct - zatěžovalo. Proto teď nedokážu pochopit, v jak přátelským prostředí jsem se ocitla. Moje nová škola, je totiž úplně jinej vesmír...
Plno zajímavejch lidí se stejnými zájmy. Když říkám plno, tak ovšem nemyslím 150 milionů spolužáků jako na VŠE. My se známe jménem. Dokonce profesoři nás znají jménem! Učíme se předměty zábavný a užitečný. Konečně můžu beztrestně číst noviny...Našla jsem svojí univerzitu zaslíbenou.
Možná jenom jediná věc mě v zájmu vlastní budoucnosti mírně znepokojuje. Totiž že veškerej čas od prvního dne školy trávím na rozličnejch socializačních akcích typu párty, koncert, hospoda, divadlo, etc... Je sice hezký, že člověk může svý nový spolužáky poznat i za privátnějších podmínek, než jenom v přednáškový aule, jenomže já mám pocit, že jsem svůj čerstvej univerzitní START-UP natolik přepálila, že už mi kromě všech hárdy párt nezbývá energie na nic jinýho. Takže se upřímně ptám: Budu mít letos vůbec příležitost studovat?
btw. Nový boty si teda zvládnu koupit vždycky. Tady:
Ze školy rovnou domů. Nebo na párty?
Žádné komentáře:
Okomentovat