Místo učení na zkoušku jsem tedy začala vyplňovat vízové formuláře. Představa, že celou administrativu zvrznu za čtvrt hodiny, byla ovšem holý nesmysl. To jsem si uvědomila v momentě, kdy jsem už potřetí vypisovala kolonky name, date of birth a country of residence. Pak přišla ještě mnohem větší zábava - 4 stránky osobních dotazů ve stylu Chystáte se v USA provozovat teroristickou činnost? Podílela jste se někdy na financování teroristické organizace? Podílíte se na potlačování lidských práv? I kdybych nakrásně schovávala ve sklepě pět předškoláků, rozhodně bych se tím nechlubila americké vládě.
Nebudu raději ani mluvit o tom, že k pohovoru na ambasádě mi systém velkoryse nabídl datum 4. června. To tedy nebylo vůbec fér, jelikož doručit víza domů trvá pět pracovních dnů a moje letenka byla vystavena na neděli osmého. Já snad zase nikam neodletím, pomyslela jsem si. Propadlé letenky jsou totiž u nás doma důvěrně známé. Naštěstí se později ukázalo, že se víza dají vyzvednout osobně, a to hned druhý den. I pohovor s konzulem se dal díkybohu ve zdraví zvládnout a snad mi odpustil, že jsem několikrát odpověděla úplně na něco jiného. S kým jiným oslavit takové malé vítězství, než s kamarádem, který mi před třemi měsíci pomohl natočit přijímací video. A čím jiným, než šťavnatým, nezdravým a fakt dobrým burgrem.
Když byl Marek malý, měl rád dva piškoty slepené dohromady. Říkal jim "pišburgry". |
Pampa burger s bylinkovou omáčkou, sýrem Taleggio, rukolou a cibulí |
Ať máte radši pišburgry nebo dish burgery, určitě se vyplatí navštívit Dish fine burger bistro, Římská 29. Mají i zmrzlinu a domácí limonády. Nezapomeňte si udělat rezervaci.
Žádné komentáře:
Okomentovat